HEJTfakt #14

Ententiky, dva špalíky

čert vyletěl z elektriky a narazil na pravou českou kulturu. „Aúúúúúúú.“

Saruman

Dle vážených vědeckých výzkumů si většina lidí v Česku myslí, že aby Čech byl Čech, tak musí:

  1. mluvit česky
  2. žít v Česku
  3. a mít české rodiče.

Pojďme se podívat, jak by to mohlo připadat někomu cizímu.

Že se časem cizinec naučí český jazyk, to dá rozum. Bez toho by si nepokecal a práci by asi taky těžko hledal. Těch 5 let, než se průměrný člověk naučí česky, je prostě ne-Čech. Otázkou je, kolik Čechů by nám z toho češství vypadlo, kdybychom na této podmínce trvali. Pravopis zvládáme jen díky wordu. Chyby se objevují v novinách i v Hejtfaktech. Znamená to snad, že nejsme Češi?

Cizinci by tu žít chtěli. Někteří. Vždyť i ty ploty přelézají. Problém je, že mnohé z nich nelegálně zavíráme do ústavů podobných vězení. Nebo je rovnou deportujeme. Z Češství bychom pak museli vyřadit i ty Čechy a Češky, kteří se usadili v zahraničí.

A třetí podmínka … to je takový zapeklitý oříšek. Jak to jen rozlousknout, když každá druhá babička je ze Slovenska a o prababičkách raději nemluvě. To už zavání ½ češstvím, ¼ češstvím. Zatrnulo vám?

Tak takhle to naštěstí nefunguje.

Pár chytrých hlav se sešlo na začátku 90. let a sepsali Ústavu České republiky. Do preambule vetkli, že Čech bude ten, kdo bude mít:

  1. české občanství a
  2. bude respektovat práva a povinnosti z něj plynoucí.

Zcela záměrně tak zavrhli možnost určování češství skrze náboženství, etnickou příslušnost, způsob vymačkávání pasty z tuby nebo počet snězených houskových knedlíků. Komu dáme či nedáme občanství, je už věc jiná. Říká se tomu integrační politika a, ať už je jakákoliv, vždy ale opravdu vždy funguje líp, než výběr na základě knedla, vepřa a zela či muslimiády.

Důležité je přiznat si, co je pro nás zásadní.

Je to nedělní řízek s bramborem, dvanáctka k tomu, večer zprávy a o víkendech výlet do nákupního centra?
Je to chalupa na Vysočině nebo jinde?
Je to dodržování zákonů?
Je to předvánoční úklidové šílenství?
Je to kaprovražda a hromada nepotřebných dárků?
Je to trávení času s lidmi, na kterých nám záleží? I když s rodiči je to někdy těžký.
Je to pomoc bližnímu a schopnost odpouštět (i když nejsou Vánoce)?
Je to nedělní návštěva kostela?
Je to svoboda v sobotu večer se opít, pařit a v neděli vyspávat?

Jasná odpověď na to není. Každý chce něco. Možnost vybírat si sám je výdobytkem moderní doby. Možnost učit se o věcech a debatovat o nich je stará jak Metuzalém. Vybírej uvážlivě.

Pro chytré hlavičky aneb další kvalitní informace ve videou: